Catherine Radosa

Hovory na útěku

Obvyklou mizanscénu ostravského přednádraží rozšiřuje Catherine Radosa o dvojici pulpitů nesoucích útržky dialogu z divadelní hry Hovory na útěku. Berthold Brecht její děj situoval na nádraží, kde dva muži, fyzik a dělník, vedou rozhovory k ukrácení času při čekání na azyl. Ve svých rozpravách proberou vše od politiky, přes filozofii až třeba k pornografii. Na čtenářském pultu však není místa více než pro pár vět. Dialog, započatý oběma muži by tak měli dokončit lidé, kteří ke stojanům přistoupí a mimoděčně převezmou jejich role. Takto vytvořená scéna vede k různým způsobům vyhodnocení situace, od nutkání ke hře či improvizaci, k setkávání, diskuzím a svobodným vyjádřením, až k pocitům nechtěné manipulace a obavám ze zneužití veřejného prostoru pro účely Debordovského „spektáklu”.

Catherine Radosa
* 1984 Praha, žije a pracuje v Paříži

Catherine Radosa absolvovala ESBA TALM Le Mans (2012). Rozptyl její intermediální tvorby je široký – zahrnuje fotografie, video, film (krátko a středometrážní), videomapping, 3D animaci, práce s texty i sound-art. Pro urbánní prostory vytváří samostatné i participativní projekty pracující s kolektivní pamětí, historií (mnohdy fiktivní) a duchem daného místa. Ve svém díle reflektuje identitu a vztah jednotlivce ke společnosti, překračuje hranice zeměpisné i společenské, a zpochybňuje jejich funkci.

Conversations in Exile

Catherine Radosa expands the typical mise-en-scène of Ostrava Station forecourt with a pair of pulpits offering fragments of a dialogue from the play Conversations in Exile (Flüchtlingsgespräche). Berthold Brecht set the story in a station where two men, a physicist and a labourer, enter into conversation to pass the time while waiting for asylum. In their debate, they cover everything from politics to philosophy to pornography. However, there is only space for a few sentences on the pulpit. The dialogue, begun by both men, should be completed by the people who come to the desks and unwittingly assume their roles. The scene thus created leads to different ways of assessing the situation, from compulsion to play or improvise, to meetings, discussions and free expressions, to feelings of unwanted manipulation and fears of public space being abused for the purposes of Debordian “spectacle”.

Catherine Radosa
* 1984 in Praha, she lives and works: Paris

Catherine Radosa graduated from ESBA TALM Le Mans (2012). Her intermedia work is broad – it includes photography, video, film (short length and medium length), videomapping, 3D animation, work with texts and sound-art. She creates both individual and participative projects for urban spaces, working with collective memory, history (often fictitious) and the spirit of a particular place. In her work, she reflects the identity and relationship between the individual and society, crossing both geographical and social boundaries and challenging their functions.

● Přednádraží Ostrava – hlavní nádraží

K

Catherine Radosa

Hovory na útěku

Zpět do 2017 ↩︎