Ne-sdělení na ne-místě

Před každými volbami je veřejný prostor zahlcován politickými slogany, které okupují nejen většinu kapacity stávajících inzertních ploch, ale rozpínají se i mimo ně. Odmyslíme-li si obličeje lídrů a názvy stran, hesla splynou v jeden proud vzájemně zaměnitelných prázdných slov okořeněných porcí obecně běžně přijímaného rasismu. Některé z těchto prázdných či nenávistných vět jsem přepsala na dlouhé pruhy látek a umístila je do opuštěné, zarostlé a oplocené parcely v Mariánských Horách. Hesla, která se za normálních okolností snaží být co nejvíce v centru pozornosti, se tu ocitají na absolutní periferii, v karanténě proluky vzniklé po zbourání domů obývaných zpravidla lidmi, které arogantní politická dikce nazývá „nepřizpůsobivými“. Vedle této (pro neznalého návštěvníka) skryté roviny je místo působivé svou opuštěnou a depresivní, ale zároveň romantickou, trochu tajemnou atmosférou. Místo za plotem zarostlé bylinami a stromy tak nemusí být jen mementem zmaru a pomíjivosti, neboť může evokovat i ztracený ráj.

Eliška Vrbová