Filip Dvořák – Martin Kolarov

In Search of the Miraculous

Vrak loďky, zaklíněný do větvoví stromu, implikuje cosi biblického. Vzbuzuje představu fiktivní potopy, kterou si nikdo z nás nepamatuje, ale fakt, že se odehrála, připouštíme. Její hodnověrnost povyšuje i blízkost řeky. Loď je tak stimulem myšlenkových asociací, které napomáhají utvářet paralelní příběh místa.  Název díla však připomíná, že jej autoři chápou především jako monument či abstraktní památník příběhu Base Jana Adera, konceptuálně romantického umělce, který se v roce 1975 beze stopy ztratil v oceánu, když se v malé loďce pokusil přeplout Atlantik v rámci svého posledního projektu In Search of the Miraculous. Aderovi zde byla východiskem stejnojmenná kniha ruského esoterika Petra Uspenského. Zdali byl ale ve svém hledání zázračného úspěšný a dosáhl kýženého mystického prožitku, bohužel nevíme, stejně jako nevíme, jakým způsobem mohly jeho Navicellu nasměrovat větry osudu do Ostravy.

In Search of the Miraculous
The wreck of a boat wedged in the branches of a tree conceals something biblical. It conjures up images of a fictitious flood which none of us can remember, but which we recognise as having actually happened. Its authenticity is enhanced by its proximity to the river. The boat is thus a stimulus of mental associations that help to shape a parallel story of the space. However, the title of the work of art suggest that its creators perceive it as a monument or an abstract memorial of the story of Bas Jan Ader, a conceptual-romantic artist who disappeared without trace in the ocean in 1975, when he tried to cross the Atlantic in a small boat as part of his latest project In Search of the Miraculous. Ader used the book of the same name by the Russian esotericist Peter D. Ouspensky as the starting point here. Unfortunately, we don’t know if he was successful in his search for the miraculous or if he achieved the desired mystical experience, just as we don’t know how the winds of fate could direct his Navicella to Ostrava.
● Komenského sady