Zde domov můj
(mixed media, performance)
V současné krizi podstaty a úpadku významných doktrín, které dávaly společnosti a jejím hodnotám oprávnění a opodstatnění, představují spotřeba a život v přítomnosti novou formu náboženství. Zatímco víra slibovala věčný život, spotřeba alespoň oddaluje náš nevyhnutelný zánik, protože doufáme, že s každým novým nákupem obnovujeme i sami sebe. Nákup ale pro mnohé představuje i potřebnou útěchu v dobách nejistoty, neboť čas, který tráví uvnitř nákupních komplexů představuje jednu z mála konstant v dramaticky se proměňujícím světě.
Pro Jakuba Černého se staly zosobněním této vštípené potřeby hlavní schody obchodního centra Nová Karolina. Autor proto vytváří jejich maketu a zasazuje ji do zcela odlišného kontextu na vrcholu ostravské haldy Ema. Výsledkem je cosi jako motiv zrcadlení – uprostřed urbánní přírody vzniká dočasný ostrov konzumu, v němž se řada návštěvníků mimoděčně oddává stejným osobním rituálům jako na témže místě v Nové Karolině. Jako bumerang se ale tento počin vrací zpět odkud vzešel, protože existence dvojníka zároveň výmluvně obnažuje skutečnou povahu novokarolinského originálu, jenž je názornou ukázkou tzv. ne-místa, tedy něčeho univerzálně srozumitelného, zároveň ale sterilního, bez zřejmé identity a historie.
Na obě místa lze také v nadsázce nahlížet i jako dvě jednotky širší teleportační sítě. Cesta, kterou autor mezi nimi podnikl – obtěžkán nákupním vozíkem – nicméně napověděla, že je mezi poutními ne-místy stále velké množství hlušiny.