Jan Mesany

Ostrava, kde nežijeme
(virtuální aplikace)

Jan Mesany vstupuje na půdu několika významných, leč nepřístupných ostravských objektů a skrze odosobněnou, ponejvíce dokumentární kameru zachycuje jejich aktuální podobu. Ta je nevyhnutelně tranzitní, neboť uvedené prostory spějí buď k regeneraci či konečnému úpadku. Výsledkem jeho snažení je tak soubor datových konzerv, jež lze stavět přinejmenším do trojice různých kontextů. Tím prvním je samo město, jež se dlouhodobě potýká s úbytkem obyvatel, a tím i rostoucím počtem chátrajících domů, které nenápadně proměňují veřejný prostor. Druhým kontextem je otázka relevantnosti této výpovědi, tzn. do jaké míry je virtuální obraz místa odrazem skutečného stavu, a konečně tím třetím, nakolik lze tuto dokumentační praxi označit za uměleckou a zdali její statusové ukotvení v rámci festivalu umění není také jejím největším handicapem.

http://kdenezijeme.cz/

 

Jan Mesany
* 1995 v Praze, žije a pracuje v Praze
Jan Mesany je absolvent Fakulty umění Ostravské univerzity, ateliéru Animované a audiovizuální tvorby a student Katedry zvukové tvorby na pražské FAMU. Jan Mesany je fascinován využíváním možností moderních technologií a jejich implementací do uměleckých projektů. Témata se snaží zpracovávat observačním a neinvazivním způsobem bez výrazné autorské participace. Jako mistr zvuku spolupracoval na několika úspěšných krátkometrážních i celovečerních filmech (např. “M E Z E R Y”, “Dcera” nebo “Nová šichta”). V současnosti se zabývá filmovým zvukem a režií autorských animovaných filmů. Jan Mesany vyučuje na Střední průmyslové škole sdělovací techniky Panská v Praze. Dlouhá léta působí také jako hudebník v Rožmberské kapele, která se zabývá autentickou interpretací evropské hudby čtrnáctého století až šestnáctého století.
Ostrava Where We Don’t Live
Jan Mesany enters the premises of several important but inaccessible Ostrava buildings, capturing their current appearance through a depersonalised, mostly documentary camera. This appearance is inevitably temporary, as these spaces head towards either regeneration or final decline. The result of his efforts is a set of data cans that can be placed in at least three different contexts. The first is the city itself, which has long been struggling with a declining population, and thus with a growing number of dilapidated houses, which subtly transform public space. The second context is the question of the relevance of this statement, i.e. to what extent the virtual image of the place is a reflection of the real state. Finally, the third is to what extent this documentary practice can be described as artistic and whether its status anchoring within the art festival is also not its greatest handicap.
Jan Mesany
born 1995 in Prague, lives and works in Prague
Jan Mesany is a graduate of the Animated and Audiovisual Production Studio of the Faculty of Fine Arts and Music, University of Ostrava, and a student of the Department of Sound at the Film and TV School of the Academy of Performing Arts in Prague. Jan Mesany is fascinated by the possibilities of modern technologies and their implementation in artistic projects. He tries to process themes in an observational and non-invasive way without significant authorial participation. As a sound engineer, he has collaborated on several successful short and feature films (e.g. S P A C E S, Daughter and A New Shift). He currently focuses on film sound and directing authorial animated films. Jan Mesany teaches at the Panská Secondary Technical School of Communication Technology in Prague. For many years he has also been a musician in the Rožmberská kapela ensemble, which focuses on the authentic interpretation of European music of the fourteenth to the sixteenth centuries.
● http://kdenezijeme.cz/