Jiří Zavřel

Kolíček

V trávě ležící gigantický prádelní kolíček vypadá spíše jako zvláštní kus městského mobiliáře nebo houpačka pro děti. V sousedství dalších skulptur z éry Sympozia monumentálních forem se jeho hra s měřítkem může jevit i jako nápodoba či utajené angažmá Claese Oldenburga. Autor jím ale sleduje více než postmoderní hříčku s citacemi. Kolíček, jehož dvě protilehlé části na sebe neustále tlačí a soupeří spolu, přitom však jedna bez druhé pozbývá smysl, pro něj představuje cosi jako metaforu života. Metaforu, kterou spřádá na obzvlášť příznačném místě, kde teprve před nedávnem hřbitov vystřídal park, a mrtví ustoupili živým.

Peg

A giant clothes peg lying in the grass looks more like a strange piece of urban furniture or a seesaw for children. In the vicinity of other sculptures from the era of the Symposium of Monumental Forms, its playing with scale may seem like an imitation or the secret engagement of Claes Oldenburg. However, the artist is interested in more than just postmodern playing with quotes. The peg – the two opposing sections of which are constantly pushing each other and competing, yet lose their meaning without the other – represents something of a metaphor for life for him. A metaphor he creates in a particularly symptomatic place where only recently a cemetery was replaced by a park, and the dead yielded to the living.

● Sad Dr. Milady Horákové

K

Jiří Zavřel

Kolíček

Zpět do 2015 ↩︎