Tomáš Džadoň
Území nikoho Jedním z leitmotivů tvorby Tomáše Džadoně je téma přechodu, personifikované zpravidla motivem brány, portálu či dveří. Autor je fascinován mezními okamžiky vcházení odněkud někam, jakož i změnami, jež se v našem vědomí během tohoto zlomku vteřiny odehrávají. Vedle realizací jako YTONG piece (2007), Super plocha (2007), Brána (2008) či Portál (2009) je tento […]
Mark Divo
Soft Lenin Jak jdou dohromady houbičky na mytí nádobí a Lenin? Asi jako dada a bolševická revoluce. Není žádným tajemstvím, že v době, kdy Hugo Ball v Curychu zakládal Kabaret Voltaire, pobýval budoucí strůjce komunistického převratu v carském Rusku jen o pár bloků dále. Obraz Lenina z houbiček na nádobí ale vypovídá především o samotném […]
Martin Dašek
H Instalace Martina Daška představuje nenápadnou vizuální past. Sestává z několika na chodníku složených betonářských sít, jež běžný kolemjdoucí téměř neregistruje. Prostřednictvím moaré efektu vyvolaného kombinací rastru mřížoviny a kamenné dlažby se ale podprahově vkrádá do jeho periferního vidění, kde jinak prakticky plošná instalace nabývá na hloubce. S pohybem příležitostného diváka se dává do pohybu […]
Daniel Balabán
Kamenné květy Květy z hlušiny v okolí ostravského Domu umění lze chápat jako další z řady autorových lekcí na téma pomíjivosti všech věcí. Jsou prakticky stejně křehké jako skutečné květiny, nezměrně větší je ale jejich potenciál provokovat. Každý den jejich existence navíc lze proto vnímat téměř jako zázrak. Květiny byly od pradávna spojovány s prchavostí […]
Michal Zych
Zastávka „… a kdyby opravdu nebylo jiného východiska a udělalo Vám to radost – klidně ji zapalte, však to někdo uklidí.“ Michal Zych Je řada míst, která ve městě lákají k aktivitám, jež jsou oficiálními místy zapovězeny. Dokonce lze v nadsázce říci, že v této věci existuje cosi jako nepřímá úměra, tedy, čím více se dbá na […]
Jan Zdvořák
Hráň Budova vítkovického nádraží, postavená v první polovině 60. let minulého století, dnes požívá statut jednoho z nejlepších příkladů architektury tzv. bruselského stylu. Jejímu architektovi Josefu Dandovi se spolu s výtvarníky Benjaminem Hejlkem, Františkem Burantem a Vladimírem Kopeckým podařilo vytvořit působivou realizaci, v níž se výtvarný detail šťastně snoubí s dynamickým celkem. Tento reprezentativní „gesamtkunstwerk“ dané doby však už delší […]
Pavel Zbořil
Pozorování imprese Ostrava je nejen místem, kde se stírají hranice mezi centrem a periferií, ale i mezi městem a venkovem. Navzdory explozivnímu rozvoji a radikální industrializaci jako by řada zdejších čtvrtí nedokončila svoji urbanistickou konverzi a stále si v sobě uchovávala patrnou stopu vesnické fundace. Nadto, jednotlivé části města od sebe překvapivě často oddělují lány polí, […]
Dušan Záhoranský
Patřit Stalo se zvykem popisovat Ostravu jako prostor bez přirozeného středu, spíše jako shluk míst než jako město, a její populaci spíše jako dočasné osadníky než jako autochtonní obyvatele. Urbánní, demografická či sociální různorodost zdejší aglomerace ale není jen znakem její historické neukotvenosti. Je to i – poněkud paradoxně – cosi jako základní kámen její […]
Eliška Vrbová
Ne-sdělení na ne-místě Před každými volbami je veřejný prostor zahlcován politickými slogany, které okupují nejen většinu kapacity stávajících inzertních ploch, ale rozpínají se i mimo ně. Odmyslíme-li si obličeje lídrů a názvy stran, hesla splynou v jeden proud vzájemně zaměnitelných prázdných slov okořeněných porcí obecně běžně přijímaného rasismu. Některé z těchto prázdných či nenávistných vět jsem […]
Viktor Fuček & Ján Valík
Slow Motion V performativním projektu autorské dvojice Ján Valík a Viktor Fuček slouží bílý neposkvrněný papír jako médium k uchování spontánních obtisků každodenní přítomnosti. Papír má v jejich práci charakter znakového indexu, jenž registruje a zaznamenává okolní podněty, ať už jsou jimi gesta či pohyby obou autorů nebo působení času, místa a povětrnostních vlivů. Je pro ně prostředkem, […]
