10 postelí
„Na co se díváš, to tě určuje, podívej se nad a budeš se tak cítit´´
pastor M. K.
Očima flaneura, Baudelairova předobrazu moderního umělce, město vyhlíží hned jako krajina, hned jako obytný pokoj. V jeho vědomí se stírají hranice mezi exteriérem a interiérem, veřejným a soukromým či sdíleným a intimním. Flaneurovi je ulice domovem, jehož kulisy se neustále proměňují. Jeho perspektiva je ale povětšinou horizontální, flaneur je zaměstnán vším pozemským. Lenka Szilasi tak přichází s novou verzí flaneura, jehož zájem se pohybuje po vertikále. Do mobiliáře „městského interiéru“ implementuje postele. Deset postelí, jako hnízdo, uzavřených v kruhu a vybízejících ke snění. Přirozeně, že snít lze i za chůze, člověk ale snáze propadá snění v horizontální poloze. A mělo by to jít ještě snáze, když jde o postele s nebesy…