Soft Lenin

Jak jdou dohromady houbičky na mytí nádobí a Lenin? Asi jako dada a bolševická revoluce. Není žádným tajemstvím, že v době, kdy Hugo Ball v Curychu zakládal Kabaret Voltaire, pobýval budoucí strůjce komunistického převratu v carském Rusku jen o pár bloků dále. Obraz Lenina z houbiček na nádobí ale vypovídá především o samotném tvůrci. Marka Diva mnozí považují za pokračovatele odkazu dadaistů, a i když to on sám popírá, jeho činy svědčí spíše o opaku. Přinejmenším jeho vztah k umění, které nepojímá jako produkt, nýbrž jako nástroj či prostředek, má bezpochyby dadaistické kořeny. Stejně tak jako dadaisté ani on negeneruje zbytečně další hmotné artefakty, ale funguje spíše jako stimul komunitního života. A když už něco vytváří, jeho metoda má mnohem blíže k dětské hře, než k vážné činnosti „umělce“. I recyklace houbiček na nádobí do podoby závěsných obrazů je především hrou. Odráží se v ní jak svoboda gesta Arpových kompozic uspořádaných podle zákonů náhody, tak konstrukční rafinovanost prací Sophie Täuber. V Ostravě nic nemístného. V tomto městě je dada doma.