Hora
„In my previous works I have dealt a lot with the genre of landscapes and urban structures deriving from romantic thoughts of beholding landscape and as well reflecting on the identity of a place. I am interested in the relationship to oursurroundings and the idea of nature, as an aestetical category but also as a place of ressources and monetary interests. My proposal for Ostrava consists of a heap of sand surrounded by a wall of wooden pannels, like the ones typically used for construction sites. The sand should be from the surrounding area of Ostrava and at best should come from a coalmining or industrial facility. The city has lived of industry since the 19th century and even before that. Now this era will come to the end. With the mountain in the city I want to create a symbol of ambivalence that shows the heap as an aestetic object like a mountain and on the other hand the sand or earth is a resource and rawmaterial. The grounds contain minerals, coal, ores etc. and are therefore exploited. The earth can be used for building, making concrete and so on. The idea of the mountain in the city is to generate a new identity of location that might as well be perceived as a construction site or a landcape in public space. My sources of inspiration for the project is partly Robert Smithson´s concept of sites and non sites. On the other hand it´s the romantic 19th century painters who painted the mountains of Silesia and Moravia in order to create an abstract symbolic idea of nature and God.“
Philip Topolovac
Na jedné straně krajina jako estetická kategorie a na straně druhé krajina jako zdroj surovin a místo komerčních zájmů těžebních korporací. Taková je perspektiva projektu Philipa Topolovace, který se významně vztahuje k lokální identitě Ostravy a jejího okolí. Právě zdejší krajina, nevratně poznamenaná důlní činností, představuje názorný příklad ambivalentního vztahu člověka k přírodnímu bohatství. Stopy exploatace přírodních zdrojů jsou zde všudypřítomné. Jejich statut se ale v průběhu času vyvíjí a z odpadu těžby či nevratných zásahů do životního prostředí se stávají vítané krajinné dominanty s turistickým potenciálem.
Dle původní představy měl projekt podobu několikatunové hory zeminy situované na jednom z ostravských náměstí, kde mohl skýtat řadu možností interpretace. Od výkopových prací, přes další haldu, „kus přírody“ importovaný do centra města, až po neobvyklý pomník báňské tradice Ostravy (v útrobách hromady měla být ukryta i soška patronky horníků, sv. Barbory). Tuto variantu ale municipalita zamítla. Ideu tak vyjevuje pouze rozměrný banner umístěný na jednom z rozestavěných domů v centrálním městském obvodu.
