Robert Buček

Výměna
(tramvajové pražce)

Město existuje vždy mezi tím, čím bylo a čím se stává, píše filozof Tony Fry. V tomto smyslu představuje především dynamickou, nikdy nezavršenou hybridní strukturu rozprostřenou v síti přítomných časů, jež jsou nutně nestabilní, a jež se vynořují nebo opětovně mizí v návaznosti na momentální společenské nálady, potřeby a tenze. Jakékoli „živé“ město tak nevyhnutelně stojí rozkročené mezi konstrukcí a destrukcí, obnovou a chátráním, konzervací a transformací či – v konečném důsledku – mezi budoucností a její ztrátou.

Právě tak o městu vybízí přemýšlet Robert Buček. Jeho instalace představuje repliku nalezeného objektu, jenž vznikl „samovolně“ v Olomouci v zimě roku 2021 při rekonstrukci tramvajové tratě, kde několik měsíců dominoval svému okolí. Přemístění této dočasné struktury do jednoho z nejproponovanějších míst ostravského veřejného prostoru logicky vyvolává znejistění, neboť – na rozdíl od galerijního prostoru – je její status na daném místě relativně nečitelný. Vedle prvotní funkce – tedy reflexe přirozených pohybů městského organismu – tím proto na povrch vystupuje i další důležitý rozměr instalace. Poměrně sugestivním způsobem nás totiž nutí rozhodnout, zdali má umění ve veřejném prostoru naplňovat konformní vzorce a eliminovat problémy a střety, k nimž v důsledku výše popsaných mechanismů dochází, anebo zdali jeho úloha naopak nespočívá právě v jejich obnažování. 

Nikoli nezáměrně dochází k tomuto střetu idejí v bezprostředním sousedství jednoho z nejdiskutovanějších uměleckých děl v ostravském veřejném prostoru, sochy Ikara, jež je sice běžným publikem přijímána, pro značnou část odborné obce je ale přinejmenším problematická.

 

Robert Buček
*1979 v Uherském Hradišti, žije a pracuje ve Starém Městě
www.robertbucek.cz


Robert Buček je absolvent Fakulty umění Ostravské univerzity, Ateliéru sochařství Maria Kotrby a Akademie Sztuk Pięknych ve Wroclawi. Pro jeho tvorbu je charakteristická práce s příběhem, potřeba znovu jej prožít, procítit nebo vnímat prostřednictvím ryze výtvarných prostředků. Zejména v posledních letech se vedle vytváření nových sochařských struktur tradiční cestou věnuje také práci s nalezenými materiály, k nimž v nadsázce přistupuje jako k paměťovému nosiči. Nejde mu tak v nadsázce jen o recyklaci materiálu, ale i o recyklaci příběhů. Robert Buček se zúčastnil desítek mezinárodních sochařských sympozií a výstav, samostatně vystavuje od roku 2011. Je organizátorem mezinárodního sympozia Keramika – Ceramika a kurátorem Uměleckého Centra Univerzity Palackého. Od r. 2014 vede Ateliér keramiky na Katedře výtvarné výchovy UP Olomouc.

Exchange
The city always exists between what it was and what it is, wrote the philosopher Tony Fry. In this sense, it represents above all a dynamic, never-ending hybrid structure spread in a net of present tenses, which are necessarily unstable and which emerge or disappear with current social moods, needs and tensions. This means that any “living” city inevitably stands astride between construction and destruction, restoration and decay, conservation and transformation, or – ultimately – between the future and loss of the future. This is how Robert Buček encourages us to think about the city. His installation represents a replica of a discovered structure that was created “spontaneously” in Olomouc in the winter of 2021 during the reconstruction of a tram line, dominating its surroundings for several months. The relocation of this temporary structure to one of the most exposed places in the Ostrava public space logically causes uncertainty, because – unlike the gallery space – its status at the particular place is relatively illegible. Thus, in addition to the primary function – that is, the reflection of the natural movements of the urban organism – another important dimension of the installation emerges. In a relatively forceful way, it makes us decide whether art in public space should fulfil conformist patterns, eliminating problems and conflicts that occur as a result of the mechanisms described above, or whether its role is to expose them. It is not unintentional that this clash of ideas occurs in the immediate vicinity of one of the most discussed works of art in Ostrava’s public space, the statue of Icarus, which is accepted by the general public but which is problematic, to say the least, for a large part of the professional community.
Robert Buček
born 1979 in Uherské Hradiště, lives and works in Staré Město
Robert Buček is a graduate of Marius Kotrba’s Sculpture Studio at the Faculty of Fine Arts and Music of the University of Ostrava and the Academy of Art and Design in Wrocław. His work is characterised by work with a story, the need to relive, feel or perceive it through purely artistic means. Especially in recent years, in addition to creating new sculptural structures in the traditional way, he has also worked with found materials, which he approaches, with some exaggeration, as a memory medium. In this regard, he is not only interested in recycling materials, but also in recycling stories. Robert Buček has participated in dozens of international sculpture symposia and exhibitions, and has had solo exhibitions since 2011. He is the organiser of the Keramika – Ceramika international symposium and the curator of Palacký University’s Art Centre. Since 2014 he has led the Ceramics Studio at the Department of Art Education, Faculty of Education, Palacký University in Olomouc.
● Prokešovo náměstí
49.84155, 18.29084