Úhel pohledu
Zaobírám se tématem zástavby měst a s ním spjatým mizením chovu domácích zvířat a míst k tomu určených. Jako symbol domestikace jsem zvolila jedno z nejčastěji chovaných zvířat, kur domácí, které umísťuji do kontextu budov obchodních center, tedy míst pro mě nejvýstižněji personifikujících zjednodušené získávání surovin.
Simona Pekařová
Jedním z projevů hypermoderní společností je i rozpojení tradiční vazby mezi spotřebitelem a výrobcem. Současný konzument má zpravidla jen vágní představu o původu zboží a jeho dostupnost na pultech obchodních řetězců považuje víceméně za samozřejmou, jako by to byly právě supermarkety, v kterých se koncentruje celý proces od výroby až po finální distribuci komodity. Přirozeně, že kořeny tohoto odcizení sahají hluboko do minulosti, neboť ve své podstatě představuje jeden z průvodních rysů kapitalismu. S postupující globalizací však tento proces nabývá abstraktnější podoby, a i když se stále výrazněji (především v oblasti potravin) prosazují jeho alternativy, apelující na větší zodpovědnost a míru participace běžného spotřebitele (například fenomén KPZ, bio, Fair Trade apod.), z hlediska majoritního systému prozatím nepředstavují výraznější hrozbu.
V daném kontextu lze proto chápat instalaci Simony Pekařové jako lakonický komentář k stávajícím poměrům. Na kruhový objezd v těsné blízkosti obchodního centra umisťuje siluety kura domácího, které se z perspektivy lidí jedoucích v autech vynořují a opětovně mizí jako chiméry. Vedle iluzornosti našich konzumentských návyků a představ – jejichž zdrojem je odtažitost městského života – je lze ale číst i jako připomínku dnes zastřené lokální identity, neboť ještě v roce 1880 byly Mariánské Hory (tehdy ještě Čertova Lhotka) malou vesnicí čítající pouze 43 domů.