Simona Pekařová

Úhel pohledu

Zaobírám se tématem zástavby měst a s ním spjatým mizením chovu domácích zvířat a míst k tomu určených. Jako symbol domestikace jsem zvolila jedno z nejčastěji chovaných zvířat, kur domácí, které umísťuji do kontextu budov obchodních center, tedy míst pro mě nejvýstižněji personifikujících zjednodušené získávání surovin.

Simona Pekařová

Jedním z projevů hypermoderní společností je i rozpojení tradiční vazby mezi spotřebitelem a výrobcem. Současný konzument má zpravidla jen vágní představu o původu zboží a jeho dostupnost na pultech obchodních řetězců považuje víceméně za samozřejmou, jako by to byly právě supermarkety, v kterých se koncentruje celý proces od výroby až po finální distribuci komodity. Přirozeně, že kořeny tohoto odcizení sahají hluboko do minulosti, neboť ve své podstatě představuje jeden z průvodních rysů kapitalismu. S postupující globalizací však tento proces nabývá abstraktnější podoby, a i když se stále výrazněji (především v oblasti potravin) prosazují jeho alternativy, apelující na větší zodpovědnost a míru participace běžného spotřebitele (například fenomén KPZ, bio, Fair Trade apod.), z hlediska majoritního systému prozatím nepředstavují výraznější hrozbu.

V daném kontextu lze proto chápat instalaci Simony Pekařové jako lakonický komentář k stávajícím poměrům. Na kruhový objezd v těsné blízkosti obchodního centra umisťuje siluety kura domácího, které se z perspektivy lidí jedoucích v autech vynořují a opětovně mizí jako chiméry. Vedle iluzornosti našich konzumentských návyků a představ – jejichž zdrojem je odtažitost městského života – je lze ale číst i jako připomínku dnes zastřené lokální identity, neboť ještě v roce 1880 byly Mariánské Hory (tehdy ještě Čertova Lhotka) malou vesnicí čítající pouze 43 domů.

A Point of View

One of the manifestations of hypermodern society is, among other things, disconnection of the traditional ties between the consumer and the manufacturer. Consumers nowadays usually have only a vague idea about the origin of goods, taking their availability on the shelves of retail chains more or less for granted, as if it was the supermarkets where the whole process from production to final distribution of commodities is concentrated. Naturally, the roots of alienation reach deep into the past because, in essence, it represents one of the accompanying features of capitalism. With increasing globalization, however, this process acquires more and more abstract forms, and although different alternatives emphasizing greater accountability and participation of the average consumer are more and more significant (e.g. the phenomenon of community-supported agriculture, organic food, fair trade, etc.), from the perspective of the majority system they are not a significant threat so far. In this context, Simona Pekařová’s installation can be therefore seen as a laconic comment on the current conditions. At the roundabout in the immediate vicinity of a shopping centre she puts silhouettes of domestic fowl which, from the perspective of people traveling in cars, emerge and disappear as chimeras. Besides the illusory nature of our consumer habits and ideas – the source of which is the remoteness of urban life – they can also be read as a reminder of the currently veiled local identity, because in 1880 Mariánské Hory (then called Čertova Lhotka) was still a small village with only 43 houses.

● ulice Novinářská

K

Simona Pekařová

Úhel pohledu

Zpět do 2015 ↩︎