B jako Bachner
(mixed media)
Obchodní dům Bachner v Ostravě, postavený v letech 1932–1933, představuje jedinou realizaci světoznámého architekta Ericha Mendelsohna v někdejším Československu. Ten sice nepatří k vrcholům autorovy tvorby a jeho prostá podoba, inklinující k Nové věcnosti, nepřitahuje takovou pozornost jako jeho dynamicko-expresionistické stavby, přesto je jeho umělecko-historický význam nezpochybnitelný. Žel, tento status se příliš neodráží na jeho současném stavu, neboť ten je spíše nedůstojný, až ostudný.
Jako komentář této neuspokojivé situace domu lze primárně číst i uměleckou intervenci Štěpána Kuse, spočívající v symbolickém doplnění původního nápisu a loga, o které v průběhu času přišel. Někdejší atributy sebevědomí a prosperity se však nevrací na původní místo. Nápis „Bachner“ autor z fasády přemístil do poněkud zvláštního kontextu výlohy obchodního řetězce, který si pronajímá prostor v přízemí tohoto domu, a logo „B“ nechal spadnout ze střechy na chodník (trojdimenzionální verze loga byla úřady zamítnuta, Kus ji proto nahradil dočasným nápisem). Spíše, než aby tyto zásahy zastřely současný neutěšený stav budovy, jej proto ještě více obnažují. Ukazují stavbu se zjevnými stopami úpadku, jejíž slavná minulost se jako křída rozpouští na chodníku.
V kontextu tématu letošního ročníku je ale poměrně důležitým aspektem této práce i autorovo sebeurčení. Jde tu o umělecké dílo nebo jen o historický exkurz či typografii? A není to tak, že pokud autor ukazuje na určitou věc, neukazuje tím nepřímo i sám na sebe? Je každé umělecké dílo sebestředné? A lze docílit toho, aby nebylo?