K

Facebook Instagram

Viktor Fuček & Ján Valík

Slow Motion

V performativním projektu autorské dvojice Ján Valík a Viktor Fuček slouží bílý neposkvrněný papír jako médium k uchování spontánních obtisků každodenní přítomnosti. Papír má v jejich práci charakter znakového indexu, jenž registruje a zaznamenává okolní podněty, ať už jsou jimi gesta či pohyby obou autorů nebo působení času, místa a povětrnostních vlivů. Je pro ně prostředkem, skrze který snáze dospívají k uvědomění si vlastní tělesnosti a vzájemného vztahu těla a místa.

Nepevnost papíru, zdůrazňující pomíjivost a procesualitu, lze ale vnímat i jako vědomý odkaz na Morrisovou teorií „antiformy“, která materialitu artefaktu nahlížela jako odporující řád spojený s entropií ve smyslu neustálé proměny díla, bez možnosti dosažení jeho konečné podoby. S ní ostatně rezonuje i způsob, jakým Ján Valík a Viktor Fuček svoje práce instalují na zemi rozházené téměř jako odpad. Jejich projekt, oscilující na křehké hranici mezi řádem a chaosem, vznikem a zánikem, pevností a labilitou, můžeme chápat i jako symbolické vyjádření ostravského genia loci.

IMG_0779_result
IMG_0807_result
IMG_9077_result
Předchozí
Další
Ján Valík
Ján Valík je absolvent AVU v Praze, Školy konceptuální tvorby Miloše Šejna a Ateliéru intermedií Tomáše Vaňka (2007-2012). Jeho nejčastějšími vyjadřovacími prostředky jsou malba, performance a video, které také staví do vzájemných vztahů. Zajímá se jak o témata „vnější“ – vnímání krajiny, přírodních procesů a pohybu, tak „vnitřní“ – záznamy a artikulace prožitků či emocí. Od roku 2013 spolupracuje s Viktorem Fučkem na site-specific performancích, jejichž médiem je papír. Je finalistou Ceny EXIT a Best Of College Photography (obojí 2011). Spolu s Viktorem Fučkem je finalistou Arte Laguna Prize v Benátkách (2014).
Viktor Fuček
Viktor Fuček je absolvent Fakulty architektury STU v Bratislavě (1996-2001) a AVU v Praze, Školy konceptuální tvorby Miloše Šejna a Ateliéru intermedií Tomáše Vaňka (2007-2012). Ve své tvorbě se pohybuje na rozhraní několika oborů a médií. Zajímá jej citlivost člověka vůči svému bezprostřednímu okolí, jeho vztah k prostoru a času, testuje struktury vnímání, chování, vlastní tělesnosti a paměti. Jeho práce jsou většinou bytostně performativní a procesuální, postavené na nestálosti a těkavosti. Se skladatelem Mariánem Lejavou spolupracoval na uvedení videoopery pro rozhlas („The Water House of Colors”, 2005). V roce 2006 se účastnil projektu „Jesus‘s Blood Never Failed me Yet” britského skladatele Gavina Bryarse. Spolu s Janem Valíkem je finalistou Arte Laguna Prize v Benátkách (2014).
● ulice 1. máje

Zpět do 2014 ↩︎